wz
Hundertgang 2004

Škodovku jsem poskládal ze saabu, fordu...

Majitelé aut Škoda 100 a 1000 se o víkendu sešli v Poděbradech

Poděbrady - Na první pohled to auto vypadá jako docela obyčejná škoda 110, lidový vůz, který bylo před lety možno běžně potkat na českých silnicích. Zašlá modrá barva, trochu omlácená karoserie, zkrátka auto ze začátku sedmdesátých let. Jenže ve skutečnosti je tahle "stovka" tak vyšperkovaná, že by mohli řidiči některých moderních aut závidět - elektrické stahování oken, posilovače brzd, střešní okénko, výkonné topení, centrální zamykání... "Poskládal jsem to ze saaba, fordu, fiatu a mercedesu a všechno to funguje," říká Jiří Najman, pořadatel již sedmého ročníku setkání majitelů právě škodovek značek 100 a 1000, které se o víkendu konalo v Poděbradech. Na první takový sjezd, neboli Hundertgang (to podle lidového označení pro škodu 100, které se říká "hundertka") se Jiří Najman z Kostelní Lhoty u Poděbrad dostal náhodou. Když viděl všechna ta auta, která mladoboleslavská škodovka vyrobila mnohem dříve, než přišel na svět on sám, okamžitě se do nich zbláznil. "Byla to láska na první pohled," tvrdí šestadvacetiletý mladík. Nejprve si s kamarády postavil ze staré "stovky" kabriolet a když dosloužil, pořídil si to současné auto.
"Do té doby jsem byl naprostý laik, autům jsem vůbec nerozuměl. Ale zakousnul jsem se do toho a naučil jsem se dělat si na autě všechno sám," vzpomíná. Přestože "stovek" a "tisícovek" už není mnoho, problémy se sháněním náhradních dílů prý nejsou - v Česku jsou prý šikovní řemeslníci, kteří dokážou vyrobit cokoli. "Jenže problém je cena. Takový náhradní díl stojí často stejně, jak díl na moderní auto," vysvětluje Jiří Najman.
Na desítkách aut, které přijely na poděbradský sraz, bylo vidět, že každý majitel má ke svému plechovému miláčkovi jiný přístup. Někdo ho nechává být, příliš do něj neinvestuje a je rád, že zatím jezdí. Naopak jiní mají rádi takzvaný tuning, tedy že zdánlivě odepsané "embéčko" přetvoří na sporťák s motorem třeba z volkswagenu, upraveným podvozkem, širokými gumami a litými koly. Anebo o auto pečují jako o veterána jedna červená, nablýskaná škoda 1000 na setkání vypadala, jako by právě vyjela z výrobního pásu.
Majitelé těchto škodovek nejenže pořádají společné srazy a na nich soutěží v rychlosti i řidičských dovednostech, ale věří svým autům natolik, že se s nimi klidně vydávají i daleko za hranice. Jedna parta nadšenců v polovině srpna vyrazí na cestu do tureckého Istanbulu. Staré škodovky tam dojedou, ujišťují cestovatelé, jen je potřeba vzít si s sebou dost náhradních dílů.

NADŠENEC. Jiří Najman pořádal letošní 7. ročník setkání majitelů škodovek značek 100 a 1000 v Poděbradech.

Autor: VOJTĚCH BLAŽEK, MF Dnes 2. 8. 2004


A tady jsou mé vlastní postřehy:
Oproti loňsku se letošní Hundertgang stal dvoudenní (vlastně víkendovou) akcí, což rozhodně nebylo na škodu, poněvadž program byl tak nabitý, že by se to všechno za jediný den dalo jen těžko stihnout.
Při vjezdu do areálu restaurace Na Jízdárně v Poděbradech, kde byl základní tábor po celou dobu konání akce, prošel každý účastník akreditací, zaparkoval svého plechového miláčka mezi ostatní a již se mohl kochat a zvolit mezi vystavenými krasavci toho nej. Hlasovalo se v kategoii Škoda 1000/1100, Škoda 100/110 a Škoda 110R, bonbónkem byla kategorie šrot srazu. Podmínkou však bylo, že i šrot musel přijet vlastní silou po vlastní ose. U letošního vítěze této kategorie bylo opravdu s podivem, že tuto podmínku dokázal dodržet.
Když všichni odvolili, odstartovalo se na asi 50 - ti kilometrovou orientační soutěž, která byla zpestřena spoustou zajímavých úkolů, například střelbou ze vzduchovky, jezením Poděbradky lžící z hlubokého talíře na čas atd.
Další záludností bylo, že itinerář byl rozdělen na tři části, z nichž první jsme dostali při startu a další dvě až na trase, takže bylo lepší příliš nebloudit.
Po absolvování "áóesky" (AOS, čili Automobilová Orintační Soutěž) proběhla spanilá jízda okolím Poděbrad a po návratu na základnu jsme si ještě vyzkoušeli, jak rychle dokážeme vyměnit kolo. Nejrychlejší byl "litrista" Honza, který si na to dokonce oblékl monterky.
Sobotní večer vyvrcholil vyhlášením elegance, áóesky a pneumatiky a pak se již všichni věnovali družné zábavě. Jihlavák Andrew, který se dušoval, že to nepřijel vyhrát, zvítězil v AOS a jeho Boží kilo málem vyhrálo i eleganci ve své kategorii.
V neděli všichni vyrazili na letiště v Milovicích, kde proběhly rychlostní zkoušky ve sprintu na čtvrt míle a jízdy zručnosti. Sprint se jel v kategoriích Škoda 1000/100, Škoda 1100/110, Škoda 110R/110LS a speciály. Jízda zručnosti spočívala ve slalomu, přejetí prkna stranou spolujezdce, zastavením před kuželkou (PET lahví) a zacouváním do "garáže". Měřil se čas a za každou chybu se připočítavaly trestné vteřiny. Cestou z letiště proběhla další, tentokrát předem neplánovaná a o to zajímavější, spanilá jízda. Po dobrém obědě a vyhlášení zbylých dvou disciplín jsme se rozprchli do svých domovů a myslím, že nebudu mluvit jen za sebe, když napíšu: Caimane, bylo to super, jen tak dál!

Martin

Více na stránkách Hundertgangu.

Foto Livi/Kačer © 2004

Na letišti


Koroze z Anglie

Letošní vítěz kategorie šrot srazu





























Andrew při výměně kola



















Červený drak s mojí maličkostí...